Složitá minulost dětí v náhradní rodinné péči

Jak pracujeme s pěstounskými rodinami v oblasti poradenství a psychoterapie? Existují metody, které mohou dětem pomoci porozumět událostem vlastního života a hovořit o těžkých tématech. Co je metoda My Backpack a jak pracovat s Knihou života? Jak a komu pomáhají? Děkujeme MHMP za finanční podporu v loňském roce, díky které jsme mohli psychoterapeutickou pomoc nabízet.

My Backpack
V uplynulém roce jsme měli díky finanční podpoře MHMP možnost nabízet našim klientům poradenskou a psychoterapeutickou pomoc. Jednou z forem byla podpora vybraných rodin při práci se životním příběhem dítěte, konkrétně se jednalo o metodu My Backpack.

Metoda My Backpack byla vyvinuta v Holandsku pro děti v NRP. Dítě dostává na začátku spolupráce maňáska – káčátko, které si odnáší domů. Následně pracuje s interaktivním programem v počítači a vytváří vlastní příběh káčátka, které putuje z původní rodiny do rodiny nové. Program umožňuje vytisknout knihu, se kterou se dále pracuje.

Metoda je velmi hravá a kreativní. Dítě se stává tvůrcem smysluplného příběhu s jasnou strukturou. Získává tak kontrolu, kterou samo ve svém životě nemělo a mnohdy ani nemohlo mít. Metoda může pomoci dětem mimo jiné porozumět událostem vlastního života a hovořit o těžkých tématech. Zároveň je to pro dítě díky využití metafory velmi bezpečné. Pečující osobě přináší tato metoda možnost nového rozměru komunikace s dítětem, díky které může své dítě lépe pochopit a reagovat na jeho potřeby. 

Rodiny, kde je metoda My Backpack vhodná, motivujeme k jejímu využití a následně ji do rodin rádi přinášíme. 

Jedním z dětí, se kterými jsme touto metodou pracovali, je Lucinka (5 let). Dívka žije u dlouhodobých pěstounů. Ve 2 letech byla odebrána od své biologické matky a umístěna do ZDVOP. Matka měla nastoupit na léčbu drogové závislosti a upravit si své poměry. To se bohužel nestalo. Po nějaké době se podařilo umístit Lucinku do péče pěstounky na přechodnou dobu. Všichni doufali, že matka dostojí svému slibu, holčičku navštěvovala a jevila o ni zájem. Poté, co uběhl téměř rok, a matka neměla podmínky pro převzetí dítěte zpět do péče, rozhodl soud o umístění Lucinky do rodiny současných pěstounů. Rodině jsme nabídli metodu My Backpack a byli jsme rádi, že dítě i pěstouni souhlasili. Lucinka se kačenky ihned ujala a na společná sezení se velmi těšila. Lucinka měla možnost díky příběhu káčátka pochopit některé okolnosti jejího vlastního „putování“. Zároveň metoda pomohla rodině vykročit na cestu práce se životním příběhem dítěte.

Kniha života

Další z forem podpory vybraných rodin při práci se životním příběhem dítěte, kterou jsme díky finanční podpoře MHMP mohli realizovat, byla Kniha života.

Jsme přesvědčeni, že vytváření Knihy života může pomoci při budování zdravé identity dítěte. Domníváme se, že aby mohlo dítě prožívat přítomnost a být schopno plánovat budoucnost, musí znát svou minulost.

Souhlasíme s odborníky, kteří se shodují na tom, že práce na Knize života může mít pro dítě mnoho pozitivních přínosů. Mezi ně patří již zmíněná podpora zdravé identity, porozumění vlastní historii, schopnost dítěte podělit se o svou minulost s okolím, realistický pohled na svoji historii, náhled, jak události z minulosti ovlivňují chování dítěte v přítomnosti, otevření témat ztrát a opuštění, podpora sebevědomí a sebe-hodnoty dítěte, vytvoření pocitu bezpečí a stálosti pro dítě, podpora vazby mezi dítětem a pečující osobou.

Rodiny k práci na Knize života motivujeme a tam, kde je to potřeba, rádi nabízíme podporu a pomoc. Na podobnou spolupráci se těšíme i v následujícím roce.

A s jakými příběhy se setkáváme? Pěstounka Věra je zároveň biologickou babičkou Lukáše (12 let). Lukášova maminka se z důvodu drogové závislosti nedokázala o své dítě postarat a nechala ho hned po porodu v péči své matky. O dítě nikdy neprojevila vážný zájem a rodinu navštěvuje sporadicky. Otec dítěte zemřel, když byl Lukášovi 1 rok. Pěstounka nás požádala o pomoc při práci na Knize života, o které se dozvěděla na našem vzdělávacím semináři. Při jednom sezení se k nám připojila matka dítěte, která se podělila o dojemný příběh, jak v těhotenství pro svého syna vybírala jméno. Pro Lukáše to byl velmi vzácný moment. Zároveň mu matka sdělila některé detaily o jeho otci. Pěstounka se na žádost Lukáše spojila s matkou otce, kterou poprosila o fotografie. Lukáš měl možnost svého otce alespoň touto formou poznat. Babička ze strany otce, která nebyla s rodinou v kontaktu od smrti svého syna, pozvala Lukáše na návštěvu. Lukáš se dlouho rozhodoval, zda babičku navštívit, ale nakonec zvítězila zvědavost a návštěva proběhla. Od té doby spolu zůstávají v občasném kontaktu, zejména při svátečních příležitostech - a Lukáš je za to upřímně velmi rád.

.